Jak vybrat horkovzdušnou pájku
- Horkovzdušné pájky, respektive páječky jsou jedním ze základních typů tohoto zařízení. Kromě pájení horkým vzduchem lze volit páječky čistě elektrické nebo plynové.
- Mezi základní parametry patří příkon nebo např. teplota tání.
- Horkovzdušné páječky mohou být vybaveny celou řadou praktického příslušenství.
Horkovzdušná pájka - náš výběr
Horkovzdušné plynové pájky
Horkovzdušná pájecí pera
Jak vybrat horkovzdušnou pájku
Mezi jakými typy páječek lze vybírat
Typů páječek existuje několik druhů, které se zpravidla liší účelem a způsobem použití přístroje. Základní dělení je na trafopáječky, hrotové páječky, plynové páječky, pájecí stanice.
Trafopáječky
Jedná se o nejznámější typ tohoto zařízení a zároveň nejuniverzálnější. Napájení trafopáječek je klasicky z elektrické sítě, což může být nevýhoda ve chvíli, kdy není v dosahu zásuvka. Princip fungování pak spočívá v tom, že procházející proud ohřívá pájecí smyčku, která následně roztaví pájku a vytvoří tak požadovaný spoj. Její provedení je ve tvaru pistole, což umožňuje snadný úchop a manipulaci. Typický je ergonomický tvar rukojeti. Dále je třeba s přístrojem zacházet citlivě, protože při spuštění páječky dochází k silnému pulzu. Ten může poškodit citlivé součástky.
Při drobnějších pracích si vystačíte s hrotovou pájkou, iStock /VYCHEGZHANINA
Hrotové páječky
Princip fungování je obdobný jako u předchozího typu. Rozdíl spočívá v jiném tvaru, který připomíná klasické ruční pero. Z tohoto důvodu jsou označované jako pájecí pera. Velikostně jsou menší, a tedy se hodí i k drobnějšímu pájení. Při používání hrotových páječek je docíleno velmi přesných spojů díky tenké špičce na jejich konci.
Plynové páječky
Jak název napovídá hlavním zdrojem tepla, který zahřívá hrot přístroje, je plyn, který se pojí s piezoelektrickým zapalováním. Tvarově se podobají hrotovým páječkám. Tyto páječky mají omezenou dobu používání. Zpravidla se počítá v řádu desítek minut. Výhodou je ale fakt, že není nutné mít v dosahu elektrický zdroj. Některé varianty plynových páječek jsou prakticky multifunkční, protože kromě pájení je možné s nimi řezat, vypalovat do dřeva, svařovat apod.
Pájecí stanice
Zde už se jedná o robustnější zařízení, které je tvořenou základnou a hrotovou páječkou. Součástí může být také stojánek, který slouží k odkládání páječky. Stanice sebou nese širší možnosti využití díky pestrému příslušenství. Z hlediska negativ je třeba zmínit vyšší pořizovací cenu. Pájecí stanice fungují na principu používání horkého vzduchu.
| Typ páječek | Klady | Zápory |
|---|---|---|
| Trafopáječka | Univerzální přístroj | Nutný dosah elektrické sítě |
| Ergonomický tvar | Pulzy při spuštění mohou poškodit součástky | |
| Komfortní používání | ||
| Hrotové | Snadná manipulace | Vhodné pouze na drobné pájení |
| Přesné spoje | ||
| Plynové | Netřeba být v dosahu el. energie | Kratší doba provozu |
| Snadné používání | ||
| Některé modely jsou multifunkční | ||
| Pájecí stanice | Širší možnosti při používání | Vyšší pořizovací cena |
| Bohaté příslušenství | Robustnější zařízení |
Víte, že…?
Z praktického hlediska jsou pájka a páječka dva rozdílné pojmy. Zatímco páječkou se označuje přístroj, který se používá k pájení, pájka je vlastně slitina kovů, která při této činnosti vytváří spoj. Velmi často se ale oba pojmy nesprávně používají pro tavicí přístroj (viz. titulek).
Horkovzdušné pájky se liší nejen velikostí, tvarem, ale i výkonem, iStock /geargodz
Příkon
I horkovzdušné páječky patří do kategorie elektrických zařízení. Jedním ze základních parametrů je tedy příkon, který ovlivňuje rychlost nahřátí hrotu a tedy připravenost přístroje k použití. Hodnota je dána ve wattech (W) a vždy platí, že čím vyšší hodnota, tím rychleji bude páječka nahřátá na požadovanou teplotu. Z hlediska příkonu lze páječky kategorizovat do dvou typů:
- Příkon 30 až 90 W – nejčastěji u hrotových páječek; ohřev hrotu na požadovanou teplotu se udává cca 1 až 3 minuty
- Příkon 100 W a více – do této kategorie patří pájecí pistole a právě horkovzdušné pájecí stanice; hrot se zahřívá velmi rychle, řádově se uvádí maximálně 20 vteřin
Teplota tání
Teplota tání spojovacího materiálu je další poměrně důležitý parametr. Při pájení se totiž pracuje s teplem, které se soustředí do hrotu přístroje. V případě horkovzdušných páječek se teplota horkého vzduchu nejčastěji pohybuje v rozmezí 50 až 480°C. Prakticky lze tedy používat oba typy spojovacího materiálu:
- Měkké pájky – jsou kovy tavitelné při teplotách nižších než 450°C; jedná se např. o slitiny cínu, příměs kadmia, bizmutu atd.; nejčastěji se používají u elektrických páječek
- Tvrdé pájky – teplota, při které dochází k tavení, se pohybuje nad 450°C; využívají se pro vytváření mechanicky namáhaných spojů; přístroje, které toto umožňují, jsou výkonnější a propracovanější
I jednoduché pájky by měly umožnit nastavit teplotu tání, iStock /yunava1
Praktické doplňky a příslušenství
Příslušenství může být přímo součástí přístroje nebo je lze případně dokoupit.
- Pogumovaná rukojeť ergonomicky tvarovaná – umožňuje pevnější stisk při práci, manipulace je přesnější
- LED svítilna – rozsvícení po stisku páječky; svítilna je umístěna v přední části přístroje a osvětluje tak pracovní prostor
- Pájecí hrot – používá se k tavení cínu; existuje celá řada různých typů lišící se délkou nebo tloušťkou
- Kalafuna – destilační zbytek borovicové pryskyřice, který usnadňuje proces pájení
- Odsávačka cínu – odstranění přebytečného množství tavného materiálu
Výrobci a ceny
Horkovzdušné páječky vyrábí např. Yihua, Yato, Tipa, Kraft&Dele nebo Stamos Soldering. Jejich cena se pak pohybuje v rozpětí 1000 Kč až 5000 Kč.
